|
|
Izraelský lidový tanec: historie a současnost se zvláštním zřetelem na české prostředí
Šilarová, Anežka ; Stavělová, Daniela (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit izraelský lidový tanec z několika různých hledisek. V první části práce, která je založená na četbě odborné literatury k tématu, autorka práce představuje, jakým způsobem izraelské lidové tance v Izraeli vznikaly, jaké jsou jejich kořeny a jakým způsobem dále fungují v současné izraelské společnosti. Zvláštní pozornost je zde věnována problematice označení izraelského lidového tance jako "lidového". Druhá část práce vychází z vlastního terénního výzkumu autorky a týká se provozování izraelských lidových tanců v českém prostředí. Zatímco v Izraeli jsou tance spojovány především s demonstrací izraelské identity, v českém prostředí dostávají tance odlišné významy. V první části výzkumu se autorka pokusila zrekonstruovat historii šíření těchto tanců v českém prostředí a zmapovat skupiny, které se zde izraelským lidovým tancům věnují. Shromáždění těchto faktů může dále posloužit jako informační základna pro všechny badatele, kteří by se chtěli izraelskými lidovými tanci v Česku více zabývat. V druhé části výzkumu se autorka soustředila na způsob provozování izraelských lidových tanců v pražské skupině Besamim. Na základě zúčastněného pozorování a vedení rozhovorů s tanečníky se pak pokusila nastínit, jaký význam mají tyto tance v životě lidí, kteří se jejich...
|
|
| |
|
|
Liminální fáze rituálu podle V. Turnera
Vávra, Antonín ; Gebelt, Jiří (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
Resumé V své práci "Liminální fáze rituálu podle V. Turnera" jsem představil Turnerův přístup k náboženství a rituálům. Snažil jsem se ukázat, jak se jeho životní dílo vyvíjelo a kam až došlo, než Victor Turner zemřel. Během svého života vyvinul svůj vlastní přístup k rituálům, kde zdůrazňoval jeho procesuální strukturu. Za své příspěvky získal velký obdiv, co se týče jeho analýzy, výzkumu poustevnictví, lékařské antropologie nebo populárních studií. Přestože jeho myšlenky byly prezentované poměrně kvalitně, byly roztroušené do spousty esejí. Turner se svými myšlenkami tedy zacházel nesystematicky. Nicméně přes kritiku, které se mu dostávalo, tak jednoznačně nejhodnotnějším příspěvkem zůstává pojmový aparát, který vytvořil, dále jeho rituální analýza a výzkum Ndembuů.
|
|
|
"Techno-communitas": Transformace fenoménu freetekno z perspektivy sociální a kulturní antropologie
Beaufort, Martin ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Náplní této diplomové práce je sociálně antropologická analýza a interpretace fenoménu freetekno party v ČR, a to jak ze synchronní, tak i diachronní perspektivy. Autor ve své argumentaci vychází jak z vlastního terénního výzkumu, tak i odborné literatury k tématu. Jako základní metodický rámec byla zvolena rozšířená případová metoda. Po představení výchozích teoretických konceptů (hudební scéna, novodobé kmeny, subkultury mládeže, přechodové rituály, liminalita a liminoidita, spontánní communitas a rhizom) a nástinu aktuálního stavu bádání v oblasti studia fenoménu freetekno, následuje empirická část práce sestávající z dvou částí: historicko-etnografické a analyticko-interpretační. První z nich obsahuje popis situace rave party ve Velké Británii, expanzi tohoto fenoménu do kontinentální Evropy, jeho uchycení v ČR a postupný vývoj až do současnosti. V následující části je pak výše nastíněná situace podrobena teoretickému rozboru a sociálně antropologickému výkladu. Freetekno scéna je popsána jako neotribální rhizom a freetekno události jsou konceptualizovány jako unikátní rituální procesy. Transformace fenoménu freetekno je pak interpretována jako proces normativizace a domestikace původně spontánní communitas, který vede k prolínání freetekno scény s mainstreamovou společností, čemuž se její část...
|
|
|
The role of women in the world of Margaret Atwood's The Handmaid's Tale & The Testaments
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá světem, jež je předmětem Příběhu služebnice (1985) a Svědectví (2019) autorky Margaret Atwood. Dystopický theokraticko-totalitní režim dominující těmto novelám vybízí k socio-historické a antropologické analýze a interpretaci z perspektivy podmaněných ženských charakterů. Teoretická část, uvedená přehledem práce Margaret Atwood, poskytuje čtenáři zásadní informace týkající se historických paralel, které vyprávění inspirovaly, a zároveň obsahuje vymezení relevantních antropologických konceptů, jako například liminalita, či převrácení statusu. V první sekci části praktické vysvětluje tato práce, za využití informací shromážděných v průběhu teoretické části a těch vyvozených z obou knih od Atwood, vzestup fundamentalistického kultu Synů Jákobových a úspěch jejich projektu, Republiky Gileád. Zároveň je prozkoumána jejich ideologie s ohledem na ženy. Následující část interpretace se zabývá pozicí žen uvnitř tohoto systému, který si je podmaňuje a utlačuje je. Tato analýza je vykonána využitím vybraných charakterů metodou srovnání a kontrastu ideálních modelů pozic žen v podobě, ve které je navrhli architekti systému, a jejich skutečné realizace. Tato práce má následující cíle; prokázat, že Gileádská theokracie je inherentně sexistická a misogynní, najít vysvětlení pro její...
|
|
|
"Techno-communitas": Transformace fenoménu freetekno z perspektivy sociální a kulturní antropologie
Beaufort, Martin ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Náplní této diplomové práce je sociálně antropologická analýza a interpretace fenoménu freetekno party v ČR, a to jak ze synchronní, tak i diachronní perspektivy. Autor ve své argumentaci vychází jak z vlastního terénního výzkumu, tak i odborné literatury k tématu. Jako základní metodický rámec byla zvolena rozšířená případová metoda. Po představení výchozích teoretických konceptů (hudební scéna, novodobé kmeny, subkultury mládeže, přechodové rituály, liminalita a liminoidita, spontánní communitas a rhizom) a nástinu aktuálního stavu bádání v oblasti studia fenoménu freetekno, následuje empirická část práce sestávající z dvou částí: historicko-etnografické a analyticko-interpretační. První z nich obsahuje popis situace rave party ve Velké Británii, expanzi tohoto fenoménu do kontinentální Evropy, jeho uchycení v ČR a postupný vývoj až do současnosti. V následující části je pak výše nastíněná situace podrobena teoretickému rozboru a sociálně antropologickému výkladu. Freetekno scéna je popsána jako neotribální rhizom a freetekno události jsou konceptualizovány jako unikátní rituální procesy. Transformace fenoménu freetekno je pak interpretována jako proces normativizace a domestikace původně spontánní communitas, který vede k prolínání freetekno scény s mainstreamovou společností, čemuž se její část...
|
|
|
Stávat se poutníkem: Pouť jako proces konstrukce poutnického těla
Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou nejmasovější evropské náboženské pouti do Santiaga de Compostela, která je zde užívána jako případová studie k ilustraci toho, jakým způsobem poutníci rozumí své zkušenosti. Skrze analýzu autoetnografického deníku a devíti rozhovorů s dalšími poutníky chci ukázat, že pouti se dá rozumět jako procesu konstrukce poutnického těla. Proces "stávání se poutníkem" probíhá pomocí různých poutnických strategií (například chůze, askeze, oddělení, samota, sdílení nebo víra), které jsou hlavním předmětem analýzy. Tento habitus, nebo spíše "technika těla" (Mauss 1968) může být během pouti naučena a užívána v běžném životě po skončení pouti. Poutnické tělo se tak stává ucelenou vtělenou schopností, stávající se z fyzické, duchovní, duševní a sociální dimenze, kde každá z dimenzí vychází z dimenze prožívání pouti samotné. Tímto přístupem ke zkoumání pouti chci ukázat, že pouti lze porozumět jako zkušenosti fyzického těla s transcendentálním přesahem, zaměřené především na individuální prožitek, ovšem konstruované v přátelském prostředí poutnických communitas, představené Victorem Turnerem (Turner 2004). Přesah této zkušenosti po skončení pouti i její podoba je též předmětem analýzy.
|
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
|
|
From monasteries to men. The significance of monastic architecture and its art in the New Spain of 16th century
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je klášterní architektura a její umělecká výzdoba, jež se zrodily v Novém Španělsku 16. století z potřeby evangelizovat domorodé obyvatelstvo Mezoameriky. Cílem této práce je tuto unikátní architekturu, jež vznikala ve spolupráci domorodých umělců s evropskými misionáři, představit a interpretovat, a to především z hlediska raně koloniální společnosti a jejích funkcí, a to jednak v rámci procesu evangelizace domorodých obyvatel, jednak v rámci procesu dobývání a kolonizace. A dále upozornit na prolínání západní kultury s mezoamerickou, k němuž zde docházelo. Metodologie této dizertační práce kombinuje klasické historické přístupy (např. studium historických pramenů) s metodami uměnovědnými (ikonografická a ikonologická analýza E. Panofskyho) a antropologickými (např. přechodové rituály, koncepty liminality, struktury a communitas). Práce se zakládá na terénním výzkumu, jenž autorka uskutečnila v průběhu svého doktorandského studia na území Středního Mexika v roce 2013 za podpory mexického vládního stipendia. V průběhu výzkumu autorka navštívila a zdokumentovala 116 klášterních objektů. Takto získaná fotografická a audiovizuální dokumentace je hlavním zdrojem analytické části práce, jež dále čerpá ze studia písemných pramenů a odborné literatury. Tato dizertační práce...
|
|
|
Poutní legendy v barokních Čechách
Andršová, Tereza ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci se zabývám kultem Panny Marie v Čechách v pobělohorské době, kdy došlo k výraznému rozvoji mariánské úcty a poutních míst. Kolem poloviny 17. století dochází v českých zemích kvůli bitvě na Bílé hoře a následnému upevnění habsburské moci k podstatným změnám ve společenském uspořádání. Tato práce se primárně věnuje legendám o vzniku poutních míst a knihám zázraků. Při interpretaci legend vycházím hlavně z teorie Victora Turnera, můj pohled na celou problematiku je také ovlivněn knihou Mary Douglas Čistota a nebezpečí. Na příkladu dvou nejvýznamnějších českých míst, Svaté Hory u Příbrami a Staré Boleslavi, se snažím ukázat, jakým způsobem mariánské poutě reagují na společensko-politické změny. Legendy vázající se k poutním místům dokázaly propojovat různá období českých dějin a tím legitimizovat pobělohorskou rekatolizaci stejně jako habsburskou vládu. Dále dokázaly překlenovat sociální rozdíly a uvolňovat společenské napětí, protože v sobě spojují lidi ze všech vrstev společnosti a formulují stav zrušení společenské hierarchie.
|
host ::
RSS.